Lysá hora (1323 m n. m.) je skutečnou beskydskou královnou – a to již od dávných dob. svým vzhledem učarovala nejednomu turistovi tak, že se k ní mnohokrát vrací. V minulosti se zde pořádaly novoroční výstupy na podporu masové turistiky. Dnes se na vrchol vypravuje sice méně turistů, ale o to větší mají z této cesty zážitky.
Mezi ty, kteří se do této hory zamilovali, patřil i básník Petr Bezruč – který, jak praví místní znalci, ze svého srubu na Ostravici vystoupal na holý vrchol zvaný Cigula více než stokrát. Cestu, která patří určitě k jedněm z nejhezčích, začneme na vlakovém nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí; po modré značce se vydáme směrem k obci Malenovice. Právě kvůli této vesnici se této trase říká také „Malenovická“. Kolem železniční trati dorazíme do Malenovic a dáme se dále krásnou širokou cestou po vrstevnicích kolem Hradové k rozcestníku Nad Salšem. Tady se můžeme rozhodnout: bud si „odskočit“ na vrchol Tanečnice (820 m n. m.) a dále se vypravit po zelené značce k vrcholu Kykulka (996 m n. m.), nebo jít od rozcestníku přímo k mohyle Ivančena. Ještě před několika lety bychom k n museli z hlavní trasy odbočit, ale dnes je z původního místa přemístěna. Tato mohyla je navršena z kamenů, které sem donesli poutníci mířící na Lysou horu na paměť členů Junáka, kteří zemřeli v boji během 2. světové války. Dnes je symbolem boje za svobodu. Vezměte s sebou i vy kámen a položte jej k ostatním. U Ivančeny, pokud budete mít hezké počasí, si můžete nejen odpočinout, ale především se pokochat krásným pohledem na skupinu Ondřejníku, která patří k dalším lehce zapamatovatelným siluetám Beskyd.
Od Ivančeny se nám charakter cesty střídá – kopec je chvíli prudký, pak zase mírný. A jsme na rozcestí K vrcholu Malchoru (1219 m n.m.), kde se nám sbíhá modrá se žlutou a posléze s červenou značkou. Odtud to je již na vrchol opravdu jen kousek, ačkoliv ten poslední vede strmě vzhůru.
Při hezkém počasí se nám otevře na východ pohled k Bílému Kříži a jihovýchodním směrem určitě nepřehlédneme mohutný vrchol Smrku (1276 m n. m.), druhé nejvyšší hory Beskyd.
Zpět se můžeme vydat buď po stejné trase, nebo zamířit na Lukšinec (po červené značce) až dorazíme na rozcestí Pod Lukšincem, kde se dáme dále po zelené značce, ale zde můžeme také ještě odbočit kousek doprava k Ondrášovým dírám, kde je dle pověsti ukryt poklad. Zelená značka nás již potom dovede zpět do Frýdlantu nad Ostravicí.
